Michal Kraus: Politika zaměstnanosti v podání ČOV

Celé české sportovní prostředí v roce 2017 jen obtížně hledalo (a mnohdy nenašlo) zdroje na to, jak zaplatit své zaměstnance, trenéry mládeže, rozhodčí, pořadatele a organizátory soutěží, a tak se z velké části musí spoléhat na entuziasmus dobrovolníků, rodičů dětí či bývalých sportovců, kteří z lásky ke sportu věnují zdarma hodiny a hodiny času na hřištích a tělocvičnách a doslova na koleně se snaží vést děti ke sportu, vyhledávat a vychovávat talenty, aby ti nejlepší z nejlepších jednou reprezentovali Českou republiku na světových soutěžích.

Dotace MŠMT byly naprosto nedostatečné, nikoli však pro všechny. V posledních několika málo letech jsme svědky toho, jak sportovní prostředí utahuje opasky, rodiny s dětmi jen s obtížemi hledají v rodinném rozpočtu zdroje na to, aby jejich děti mohly sportovat a až jedna čtvrtina z nich je nenachází, senioři nemají šanci si jít zasportovat tam, kde za péči o své zdraví musí platit atd., zatímco Český olympijský výbor doslova přehrabuje své příjmy ze státních dotací vidlemi a na toto přehrabování potřebuje stále více zaměstnanců.

Miroslav Jansta: Pro mě je postava předsedy ČOV největším životním zklamáním

Ještě ve výroční zprávě za rok 2016 uvádí ČOV k 31. 12. 2016 počet zaměstnanců 17. Podle této zprávy byl jejich průměrný základní plat vyšší než 50 tis. Kč. O deset měsíců roku 2017, roku, který je pro celé sportovní hnutí rokem bídy, utrpení a strádání už podle oficiálních internetových stránek ČOV pracuje v sídle tohoto spolku zaměstnanců 53, tedy více než trojnásobek stavu roku 2016.

Ještě nedávno měl ČOV tiskového mluvčí, dnes ale, světe div se, už má ředitele odboru komunikace ČOV. A tento odbor má 7 zaměstnanců, což je například stejně jako v tiskovém odboru celého MŠMT.

Je jen poměrně zásadní otázkou, co je náplní práce takového ansámblu o velikosti managementu poměrně velké firmy, jaká je jeho přidaná hodnota pro český sport a pro zajišťování sportu jako veřejné služby, čerpá-li ČOV prostředky na úhradu jejich činnosti ze státních dotací, které rostou rok od roku rychleji než jakýkoli jiný ekonomický ukazatel v ČR.

Je tedy naprosto zřejmé, že ve finančním mlaskání ČOV je něco nezdravé a protože se tak děje ze státních dotací, na úkor celého sportovního prostředí, je načase, aby už konečně přišel někdo, kdo toto zhoubné bujení finanční spotřeby ČOV vyšetří a zastaví. Snad v tomto bude nová vláda důslednější než ta odcházející.



(rp,mk,sportovnilisty.cz,foto:arch.)