Český olympisjký výbor druhý listopadový čtvrtek představil kulicha nazvaného Raškovka. Je vyroben podle vzoru čepice, v které frenštátský rodák získal v Grenoblu 1968 první českou zlatou medaili ze zimní olympiády, kterou každý reprezentant dostane na cestu na ZOH do Koreje.
"Chceme účast v Pchjongčchangu věnovat Jirkovi Raškovi. Měl by být motivací pro sportovce, aby se pokusili o to, co se povedlo jemu. A zároveň chceme připomenout jeho čepici," řekl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Jiřího Rašku jsem dobře znal, dlouhá léta s ním spolupracoval nejen v rámci úseku skoku na lyžích v rámci Svazu lyžařů ČR, ale i při propagaci a výstavbě malých skokanských můstků, které měly pomoci získat mladé talenty pro tento krásný sport. Potkávali jsme se na otvírání celé řady zrekonstruovaných můstků v Harrachově, Liberci. Lomnici nad Popelkou či v jeho Frenštátě pod Radhoštěm a na závodech malých talentů na všech těchto můstcích. Byli jsme spolu třeba i na Letní ceně v Lomnici nad Popelkou, kde se tehdy slavnostně otvíral nový můstek s umělou stopou a na kterém tehdy dvanáctiletý Roman Koudelka pod vedením Zdeňka Remsy, který trénoval i Jirku Rašku, porazil celou tehdejší skokanskou špičku a poprvé na sebe upozornil. Když jsme mu spolu předávali cenu, přáli jsme mu, ať to dotáhne co nejdál a on dnes patří k našim nejlepším skokanům.
Jsem přesvědčen, a všichni, kteří Jirku opravdu dobře znali, mi to potvrdí, že by měl určitě radost, kdyby jeho čepice motivovala naše reprezentanty na ZOH v Koreji k zisku medailí. Ještě větší radost by ale měl z toho, aby inspirovala současné vedení ČOV k tomu, že peníze do sportu musí jít především na mládež, na její přípravu, na vyhledávání talentů, na údržbu a provoz sportovišť, na kterých děti musí sportovat v zimě, v létě, za každého počasí a na jejich rekonstrukce a výstavbu nových, která nahradí ty staré, vysloužilé.
A protože jsem ho opravdu dobře znal, vím, že by nesouhlasil s pyšností, zpupností a nadutostí současného vedení ČOV, které utrácí peníze horem dolem na nablýskané akce a blyštivou prezentaci jich samých, na úkor celého českého sportu, na úkor výchovy nových talentů a určitě by svou typickou valaštinou řekl: „Pánové, nakupte za těch 76 milionů, které Vám neoprávněně na odchodnou darovala bývalá ministryně Valachová, ty moje čepice a rozdejte je dětem všude tam, kde kvůli zrušeným dotacím na provoz tělovýchovných jednot a klubů budou muset v zimě cvičit v tělocvičnách, ve kterých se z důvodu nedostatku prostředků nebude topit.
Myslím, že tak by Raškovka opravdu naplnila odkaz světového velikána Jiřího Rašky tak, jak by si přál on.
(foto: Český olympijský výbor)
"Chceme účast v Pchjongčchangu věnovat Jirkovi Raškovi. Měl by být motivací pro sportovce, aby se pokusili o to, co se povedlo jemu. A zároveň chceme připomenout jeho čepici," řekl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Jiřího Rašku jsem dobře znal, dlouhá léta s ním spolupracoval nejen v rámci úseku skoku na lyžích v rámci Svazu lyžařů ČR, ale i při propagaci a výstavbě malých skokanských můstků, které měly pomoci získat mladé talenty pro tento krásný sport. Potkávali jsme se na otvírání celé řady zrekonstruovaných můstků v Harrachově, Liberci. Lomnici nad Popelkou či v jeho Frenštátě pod Radhoštěm a na závodech malých talentů na všech těchto můstcích. Byli jsme spolu třeba i na Letní ceně v Lomnici nad Popelkou, kde se tehdy slavnostně otvíral nový můstek s umělou stopou a na kterém tehdy dvanáctiletý Roman Koudelka pod vedením Zdeňka Remsy, který trénoval i Jirku Rašku, porazil celou tehdejší skokanskou špičku a poprvé na sebe upozornil. Když jsme mu spolu předávali cenu, přáli jsme mu, ať to dotáhne co nejdál a on dnes patří k našim nejlepším skokanům.
Jiří Raška a Michal Kraus
Jsem přesvědčen, a všichni, kteří Jirku opravdu dobře znali, mi to potvrdí, že by měl určitě radost, kdyby jeho čepice motivovala naše reprezentanty na ZOH v Koreji k zisku medailí. Ještě větší radost by ale měl z toho, aby inspirovala současné vedení ČOV k tomu, že peníze do sportu musí jít především na mládež, na její přípravu, na vyhledávání talentů, na údržbu a provoz sportovišť, na kterých děti musí sportovat v zimě, v létě, za každého počasí a na jejich rekonstrukce a výstavbu nových, která nahradí ty staré, vysloužilé.
A protože jsem ho opravdu dobře znal, vím, že by nesouhlasil s pyšností, zpupností a nadutostí současného vedení ČOV, které utrácí peníze horem dolem na nablýskané akce a blyštivou prezentaci jich samých, na úkor celého českého sportu, na úkor výchovy nových talentů a určitě by svou typickou valaštinou řekl: „Pánové, nakupte za těch 76 milionů, které Vám neoprávněně na odchodnou darovala bývalá ministryně Valachová, ty moje čepice a rozdejte je dětem všude tam, kde kvůli zrušeným dotacím na provoz tělovýchovných jednot a klubů budou muset v zimě cvičit v tělocvičnách, ve kterých se z důvodu nedostatku prostředků nebude topit.
Myslím, že tak by Raškovka opravdu naplnila odkaz světového velikána Jiřího Rašky tak, jak by si přál on.
Michal Kraus
(foto: Český olympijský výbor)
