Náš život pod pěti kruhy je název knihy Dany a Emila Zátopkových, kterou nakladatelství Academia vydalo v roce 2016, ve kterém se také tato publikace stala nejprodávanější ze všech knih vydaných v tomto nakladatelství.
Šest set stránek textu se čte a značné množství dokumentárních fotografií se prohlíží jedním dechem, neboť je to svědectví doby, ve které si tato společnost nedokázala vážit slavných sportovců. Jde o Danu Zátopkovou a Emila Zátopka .
O Emilovi a o Daně Zátopkových vyšlo mnoho publikací už v době jejich největší slávy v padesátých letech minulého století, ale po roce 1969 se mělo na oba sportovce zapomenout.
Vše probíhalo důsledně, což dokazuje i vzpomínka recenzenta této knihy. Naposled byli Emil Zátopek a Věra Čáslavská čestnými hosty LOH v Mnichově v roce 1972, a když při slavnostním nástupu vešla na atletickou dráhu československá výprava, tak německý režisér televizního přenosu jako u ostatních výprav zařadil do vysílání i záběr na oba nejslavnější československé sportovce všech dob. Oba komentátoři československé televize tento záběr vůbec nevzali na vědomí.
Zkrátka a dobře o osudu sportovců, kteří proslavili Československo po celém světě, rozhodovali v tu chvíli lidé, kteří si přečetli, že manželé Zátopkovi neodvolali podpis pod výzvou 2000 slov. Nu a to stačilo, aby se ostatní báli je jen představit.
"Já jsem běhal velice rád a strašně moc, vlastně skoro pořád. Do práce, z práce, na stadion, pro nákupy nebo i jen tak pro radost. Dokonce i do schodů jsem běhal s nadšením, ale vůbec nejraději po mořském břehu. Nejvíc kilometrů jsem však naběhal doma, miloval jsem rovinaté lesy kolem Staré Boleslavi, Houštky, Čelákovic, Vestce. Ať bylo voňavé jaro nebo horké léto, kdy na borovicích zářily kapky pryskyřice, ať padalo listí tiše ze stromů nebo se hustě snášel sníh, vždycky jsem měl chuť běhat a nikdy se nenudil.“
Tímto vyznáním začal kdysi dávno své šťavnaté vyprávění o životě, závodění, úspěších i prohrách Emil Zátopek. Svým osobitým, lehkým a svižným stylem s prvky slováckého nářečí v něm nyní pokračuje a o spoustu humorných situací ho obohacuje Dana Zátopková.
Kniha Náš život pod pěti kruhy z nakladatelství Academia je určena všem, kteří se chtějí dozvědět, jak to s našimi nejslavnějšími olympioniky bylo doopravdy, v dobách jejich aktivního sportování i v dobách pro ně krušných. Jde o svědectví doby sportovních osobností, kteří tu dobu prožívali a setkávali se s dobrem i se zlem. I skutečnost, že čtenář v textu nenajde při čtení příhod ze sportu a ze života v době socialistického Československa slova jako komunistická totalita a jiná běžně používaná lidmi, kterým v té době nežili nebo jim nebylo ubližováno, činí z knihy věrohodný dokument nic nezkreslující a také nic nenafukující.
Ukázka z knihy zde ...
SportovníListy.cz napsaly...
Minimuzeum historie české atletiky otevřela legenda tohoto sportu Dana Zátopková
Šest set stránek textu se čte a značné množství dokumentárních fotografií se prohlíží jedním dechem, neboť je to svědectví doby, ve které si tato společnost nedokázala vážit slavných sportovců. Jde o Danu Zátopkovou a Emila Zátopka .
O Emilovi a o Daně Zátopkových vyšlo mnoho publikací už v době jejich největší slávy v padesátých letech minulého století, ale po roce 1969 se mělo na oba sportovce zapomenout.
Vše probíhalo důsledně, což dokazuje i vzpomínka recenzenta této knihy. Naposled byli Emil Zátopek a Věra Čáslavská čestnými hosty LOH v Mnichově v roce 1972, a když při slavnostním nástupu vešla na atletickou dráhu československá výprava, tak německý režisér televizního přenosu jako u ostatních výprav zařadil do vysílání i záběr na oba nejslavnější československé sportovce všech dob. Oba komentátoři československé televize tento záběr vůbec nevzali na vědomí.
Zkrátka a dobře o osudu sportovců, kteří proslavili Československo po celém světě, rozhodovali v tu chvíli lidé, kteří si přečetli, že manželé Zátopkovi neodvolali podpis pod výzvou 2000 slov. Nu a to stačilo, aby se ostatní báli je jen představit.
"Já jsem běhal velice rád a strašně moc, vlastně skoro pořád. Do práce, z práce, na stadion, pro nákupy nebo i jen tak pro radost. Dokonce i do schodů jsem běhal s nadšením, ale vůbec nejraději po mořském břehu. Nejvíc kilometrů jsem však naběhal doma, miloval jsem rovinaté lesy kolem Staré Boleslavi, Houštky, Čelákovic, Vestce. Ať bylo voňavé jaro nebo horké léto, kdy na borovicích zářily kapky pryskyřice, ať padalo listí tiše ze stromů nebo se hustě snášel sníh, vždycky jsem měl chuť běhat a nikdy se nenudil.“
Tímto vyznáním začal kdysi dávno své šťavnaté vyprávění o životě, závodění, úspěších i prohrách Emil Zátopek. Svým osobitým, lehkým a svižným stylem s prvky slováckého nářečí v něm nyní pokračuje a o spoustu humorných situací ho obohacuje Dana Zátopková.
Kniha Náš život pod pěti kruhy z nakladatelství Academia je určena všem, kteří se chtějí dozvědět, jak to s našimi nejslavnějšími olympioniky bylo doopravdy, v dobách jejich aktivního sportování i v dobách pro ně krušných. Jde o svědectví doby sportovních osobností, kteří tu dobu prožívali a setkávali se s dobrem i se zlem. I skutečnost, že čtenář v textu nenajde při čtení příhod ze sportu a ze života v době socialistického Československa slova jako komunistická totalita a jiná běžně používaná lidmi, kterým v té době nežili nebo jim nebylo ubližováno, činí z knihy věrohodný dokument nic nezkreslující a také nic nenafukující.
Ukázka z knihy zde ...
SportovníListy.cz napsaly...
Minimuzeum historie české atletiky otevřela legenda tohoto sportu Dana Zátopková
(ps, SportovníListy.cz & Prvnízprávy.cz, foto: Petr Skála)
