Sportovcům se zdá druhá sloka hymny ČR, kdyby se hrála před mezistáními zápasy, motivující

Předseda České unie sportu Miroslav Jansta chce v  roce 2018, kdy si připomeneme 100 let od vzniku Československa, rozjet diskuzi k tomu, zda mají sportovci při sportovních mezinárodních kláních poslouchat text  i druhé sloky státní hymny, kterou málokdo zná.

"Česká unie sportu bude při vyhlašování nejlepších sportovců okresů a krajů hrát i druhou sloku písně ze Škroupovy opery Fidlovačka z Tylovým textem Kde domov můj," prohlásil  předseda ČUS  Miroslav Jansta, který získal pocit, že text druhé sloky  dodává české hymně bojovnější charakter, i když není pokračování písně Kde domov můj uznáno jako státní symbol. Česká unie sportu, jak konstatoval její předseda Jansta,  tak chce zjistit reakce a rozproudit další diskuzi o podobě české hymny. "Případná interpretace delší verze hymny například před fotbalovými a hokejovými zápasy naráží na to, že by se mohlo jednat o zneužití státního symbolu," soudí Jansta.

S ohledem na 100. výročí vzniku Československa a 25. výročí vzniku samostatné České republiky pojme Česká unie sportu  vyhlašování nejlepších sportovců krajů a okresů více slavnostně než jindy. A bude při těchto příležitostech prezentovat i delší podobu písně Kde domov můj. "Nebudeme ji používat jako hymnu, ale jako píseň. Uvidíme, jak na to budou lidé reagovat. Je to trošku moje věc, kterou jsem diskutoval se spoustou lidí. Mně to tam chybělo. Myslím si, že je to doplněk přesně té první sloky," řekl Jansta novinářům  po posledním zasedání Výkonného výboru České unie sportu v  roce 2017.

SportovníListy.cz byly na místě děje...




Připomeňme si, že první sloka písně Kde domov můj z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka se užívá jako státní hymna od roku 1918. Po rozpadu federace se stala hymnou České republiky. Je známo, že řada osobností včetně prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka ji kritizovala za údajnou absenci síly, soudržnosti a bojovného přesvědčení.

To si myslí i Jansta, který bojovnost našel ve druhé sloce s verši, v nichž Tyl k melodii připsal slova  o síle a vzdoru. Varuje nepřátele a posiluje celé "slavné plémě Čechů", což  samozřejmě zahrnuje i Moravany, Slezany a v dobovém kontextu ještě rovněž Slováky. Sportovce by bojovný text  mohl více motivovat.

"Hymna není to hlavní, může  to být  jen zpestření oslav. Může to vyvolat úsměv, ale je to něco, o čem by lidé mohli přemýšlet," poznamenal Miroslav Jansta, který  chce připomenout minulé diskuze o podobě české hymny jako státního symbolu.

Není to však vůbec jednoduché a představitelé České unie sportu to vědí. Aby se mohla druhá sloka hrát oficiálně jako státní hymna například před důležitými zápasy v kolektivních sportech, musela by být schválena jako součást státního symbolu. To by vyžadovalo změnu legislativy. O to zatím Česká unie sportu usilovat nechce. "Diskuzi zahajujeme tím, že jsme to nyní  zveřejnili. Ta diskuze bude probíhat příští rok a pak uvidíme," představuje si Miroslav Jansta.



Kde domov můj (druhá sloka)

Kde domov můj, kde domov můj.
V kraji znáš-li Bohu milém,
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!

Česká unie sportu
zveřejnila i základní informace o tom, jak naplánovala oslavy  100 let české státnosti. Zorganizuje  na podzim 2018 slavnostní shromáždění sportovců i sportovních funkcionářů v O2 Areně. Své aktivity koordinuje s Českým olympijským výborem, dále se Sdružením sportovních svazů  a se Sokolem. Jinak ČOV výročí připomene už při únorové olympiádě v Pchjongčchangu a Sokol zase v létě 2018 Všesokolským sletem, na kterém budou cvičit i cvičenci ze Slovenska.

(ps, SportovníListy.cz, foto: Petr Skála)